
Situace v 1.divizi je velmi dramatická, protože se jihočeským týmům v 2.lize zatím nedaří a tak mohou z 1.divize sestupovat 3, případně i 4 týmy. Proto je každý bod velice cenný. My jsme v 7.kole jeli do Sezimova Ústí, kde nás čekal těžký soupeř. Navíc se dalo očekávat, že soupeř postaví to nejlepší, co má k dispozici.
My jsme se snažili dát také dohromady silný tým, ale museli jsme dát pár dní před utkáním Edu Nejdla k dispozici ligovému týmu, který měl bohužel již tradičně problémy se sestavou. Naštěstí ho obětavě nahradil Petr Šimek, takže to nijak neovlivnilo přípravu našich hráčů na utkání.
Co se týmu týká, tak soupeř nezklamal a nastoupil v základní sestavě, tedy s prvními osmi hráči na soupisce. Jako první dohrál po necelé hodině Jirka Olejníček, který se mně přišel zeptat, jestli může přijmout remízu. Jirka měl černé figury, jeho soupeř měl dvojici střelců. Právě docházelo k výměně dam, ale Jirka byl na tom o poznání hůře s vývinem. Uvedení do hry jeho bělopolného střelce a věže na dámském křídle by si vyžádalo ještě určitý čas a z toho mohl jeho soupeř čelit. Remíza se proto jevila jako dobrá alternativa a tak jsem souhlasil.
Já jsem měl bílé figury, což jsem se dozvěděl až v autě při cestě na zápas (samozřejmě má chyba, ale byl to důsledek mého přetížení v poslední době). Soupeř rozehrál ostré zahájení s rošádami na různých stranách, které je v teorii podrobně rozpracováno i déle než do 30.tahu. Neměl jsem chuť dostat do nosu díky neznalosti některé z konkrétních variant a tak jsem při první příležitosti uhnul z hlavních variant. Můj soupeř nezareagoval správně a přišel o centrálního pěšce, kterého jsem drze sebral. Ztratil jsem tak možnost rychlého tlaku na soupeřova krále a naopak jsem se musel snažit co nejrychleji dokončit vývin a zabezpečit svého krále, protože soupeř získal nebezpečnou iniciativu.
Ostatní partie vypadaly vyrovnaně, pouze Sebíkovi se nevydařilo zahájení a místo lepší pozice stál viditelně hůře. V zahájení obětoval pěšce za vývin, ale místo toho, aby si upevnil pozici svého předsunutého pěšce, kterým ztěžoval vývin soupeřových figur a dovyvinul si figury, tak si nechal tohoto pěšce zbytečně vzít a tahal již vyvinutou figurou, takže přišel i o náskok ve vývinu. Aktivně vypadala pozice Pavla i Jirky. Ale to bylo jen tak na první pohled.
Mně se nakonec podařilo přinutit soupeře k výměně dam, místo toho, abych si vzal druhého pěšce jsem vyměnil jeden pár věží a obsadil jediný volný sloupec a 7.řadu. Měl jsem také daleko aktivnějšího krále a lepší oba střelce. Díky značné poziční výhodě se mi pak podařilo partii rozhodnout taktickým obratem. To bylo asi v 14:30 a ostatní partie se ještě hrály (začínali jsme chvíli po 10 hodině). Z toho je vidět, jak urputný boj to byl.
Jasno už bylo v partii Sebíka Placera, který bojoval, dá se říci, do posledního muže. Měl koncovku jezdce proti střelci se dvěma pěšci méně. Měl sice pěšce až na 2.řadě, ale toho hlídal soupeřův střelec. Sebíkův soupeř získal díky aktivnímu králi dalšího pěšce a měl tak na královském křídle dva volné pěšce podporované králem. Sebíkův král musel hlídat soupeřovu pěšcovou majoritu na dámském křídle. Sebík mohl získat soupeřova střelce proměnou svého pěšce v dámu, ale ve vzniklé koncovce by neměl šanci zabránit naopak soupeři v postavení dámy. Jezdec je v tomto směru příliš pomalá figura. Sebík musel kapitulovat a stav byl 1½:1½.
Dobře to pro nás vypadalo v Pavlově partii, v čtyřvěžové koncovce měl postouplého pěšce již na 7.řadě a jeho soupeř mohl usilovat o záchranu asi jen věčným šachem. Naopak problémy měl Petr, který ve složitých zápletkách ztratil výhodu, a partie přešla do věžové koncovky, kde měl Petr o pěšce méně, přičemž jeho soupeř měl volného pěšce podporovaného svojí věží zezadu. Jirka hrál zablokovanou pozici, kde se snažil o aktivitu. Láďa hrál také zablokovanou pozici s jediným volným sloupcem. Aktivita byla také na jeho straně, protože pronikl svojí věží do tábora soupeře, ale ten svojí pozici na královském křídle držel svojí věží a snažil se o proniknutí do Láďovy pozice na dámském křídle svým králem. Matěj měl dámu proti věži a jezdci. Soupeřovy figury byly svázány jeho dámou a navíc omezeny jeho volným pěšcem na „d6“. Matěj začal aktivizovat svého krále a i zde to vypadalo velmi nadějně.
Pavel Hess obětoval svoji věž, aby si mohl se šachem postavit dámu. Vyměnil jeden pár věží a vznikla koncovka dámy proti věži, kde se Pavlovi nakonec podařilo zpasivnit soupeřova krále a jeho soupeř musel partii před vyšachováním své věže vzdát. Vyhrál také Matěj Kaňka, jehož aktivní král dokonal dílo zkázy v soupeřově táboře. Matěj obětoval dámu za věž a jezdce a převedl partii do vyhrané pěšcové koncovky. Stav byl 3½:1½ pro nás a dohrávaly se poslední tři partie.
Láďa Nagy přinutil aktivní hrou soupeře k opakování tahů, proto jeho soupeř, ač nerad, musel přistoupit na remízu, pokud nechtěl riskovat porážku. Svízelnou situaci zvládl Petr Šimek, který převedl koncovku do koncovky věže a pěšce proti věži a pěšci, kde měl jeho soupeř postouplejšího pěšce. Za toho musel dát Petr svoji věž, ale postoupil při tom svým pěšcem tak daleko, že totéž musel udělat i jeho soupeř. Na šachovnici zbyli nakonec jen králové, což znamenalo remízu a zároveň naší výhru v tomto těžkém zápase.
Poslední dohrával Jirka Punčochář, který postupně zatlačil soupeře do defenzívy, vytvořil si volného pěšce a pronikl do soupeřova tábora i svým králem, V takto vzniklé věžové koncovce neměl jeho soupeř šanci a partii vzdal. Nakonec se po těžkém boji zrodila nejvyšší porážka domácího týmu v letošním ročníku Spartak Sezimovo Ústí – QCC České Budějovice „B“ 2½:5½. Za povšimnutí stojí, že jsme vyhráli všechny partie, kde jsme měli bílé figury a s černými figurami jsme prohráli jen jednu partii a dosáhli na tři remízy.
5.Velká cena Jihočeského kraje 2023 (10. červen)Hraje se v Českých Budějovicích. Opět budeme přihlašovat všechny naše svěřence najednou. Přihlášky nám za [...] |
Šachový festival České Budějovice (01. červenec - 09. červenec)Tradiční mezinárodní turnaje v praktickém šachu. Hraje se v Clarion Congress Hotelu****. |