Výborný Martin Novák.

Obě naše družstva nastoupila ke svým zápasům v hrací místnosti QCC ČB v Novohradské ulici, jedno jako domácí („G“ tým), druhé jako host („H“ tým).

Zápas QCC ČB „G“ – Sokol Čkyně:
Hosté s námi loni prohráli a tak jsem očekával, že tentokrát neponechají nic náhodě a přijedou v nejsilnější sestavě, což se také stalo. Nastoupili s prvními pěti hráči z jejich soupisky. Nám chyběl Jirka Míka a to bylo citelné oslabení. Jako první se vychýlila z rovnováhy partie na poslední 5.šachovnici, kde Ládík Nagy přišel v náročnějším zahájení o dva pěšce. Naopak zahájení se povedlo na 3.šachovnici Pavlovi Štěchovi, který měl iniciativu i prostorovou převahu. Zbývající partie byly zpočátku vyrovnané.
Jako první ukončil partii Tomáš Sýkora. Tomášovo soupeř zvolil otevřené zahájení, které bylo pro Toma náročné. Tomáš bohužel neudělal včas rošádu, jeho král uvízl v centru a přestože Tomáš bojoval, dokázal toho jeho soupeř využít. Tomáše musím pochválit, bojoval, snažil se, hrál pomalu a to, že to nestačilo, není zase tak důležité. Jen to znamená, že se musíme na toto zahájení lépe připravit.
Druhý ukončil svoji partii Ládík Nagy. Ládík chyboval již v zahájení a pak ještě ve střední hře, kde přehlédl v již stísněné pozici vidličku. Nicméně i s figurou méně hrál dlouho a houževnatě se bránil. I Ládík mne svým výkonem potěšil. Nakonec Ládík i Tomáš jsou ročníky 2003 a nastupovat proti zkušeným dospělým hráčům není pro ně nijak jednoduché. Pak remízoval na 1.šachovnici Martin Novák. Martin měl vůbec nejtěžšího soupeře (ELO 1959 !!). S Martinem jsme se na soupeře připravovali na individuálním tréninku a trefili jsme se nejen do zahájení, ale i do varianty. Martin se proto v zahájení dobře orientoval a výsledkem bylo, že postupně převzal iniciativu a jeho soupeř se bránil. Mne potěšil Martin ani ne tak výsledkem, jako tím, jakým způsobem dokázal hrát s tak silným soupeřem.
Předposlední dohrál na 2.šachovnici Matyáš Zeman. Matyáš se pustil do náročného zavřeného zahájení. To jsme zatím neprobírali a tak se Matyáš špatně orientoval. Zásadní bylo to, že když jeho soupeř zahájil aktivity na královském křídle, tak Matyáš nekontroval žádnou protihrou na dámském křídle (střed byl zablokován). Jeho soupeř měl tak volné ruce ke svým aktivitám, postupně zatlačil Matyáše do pasivity, získal velkou prostorovou převahu, Matyášovy figury se ocitly bez souhry, mimo hru. Jeho soupeř pak přeměnil poziční převahu v převahu materiální a následoval matový útok.
Poslední ukončil partii na 3.šachovnici Pavel Štěch. Pavel stál vedle Martina jako jediný aktivně. Bohužel se pustil do rozhodující útočné akce, aniž by ukryl svého krále a toho soupeř správně využil a Pavlova iniciativa se rychle rozplynula. Po zbytek partie tahal Pavel za kratší konec a neustále se snažil o vyrovnání. Nakonec „vydělal“ Pavel na tom, že hrál jako poslední a soupeř již chvátal domů a patrně z tohoto důvodu nabídl Pavlovi v již lepší pozici remízu. Konečný stav zápasu QCC ČB „G“ – Sokol Čkyně byl tedy 1:4.

Zápas QCC ČB „D“ – QCC ČB „H“:
Naše druhé družstvo nastoupilo v klubovém derby proti klubovému „D“ týmu. Ten byl tentokrát oslaben (na rozdíl oproti zápasu s týmem „G“), ale i tak byl průběh zápasu dost jednostranný v neprospěch našich žáků. Hned na začátku zápasu doplatil na svojí nesoustředěnost Matěj Kaňka a přišel o figuru. Jako první ale prohrál Lukáš Zeman, který jako jediný nastoupil proti papírově slabšímu soupeři a proto zrovna on měl být oporou týmu. A to navíc jeho soupeř rozehrál zahájení dost podezřele, takže při solidním výkonu měl Lukáš bodovat. Lukášovy výkony se v poslední době docela zhoršily a mám dojem, že na sobě nepracuje. Lukáš (a i někteří další) by si měl uvědomit, že úspěch je dán z 10% talentem a z 90% tvrdou prací a že ten, kdo se bude spoléhat jen na talent, se ocitne v poli poražených. Jako druhý prohrál svoji partii Matěj Kaňka. Matěj stále doplácí na svoji nesoustředěnost. Je pozoruhodné, jak se povahové vlastnosti projevují i ve hře. V tom jsou šachy hodně nemilosrdné. Ti, kteří si to pořádně srovnají v hlavě, chodí na trénink s tím, že se tam něco nového dozví a podle toho se na tréninku chovají, pak dosahují dobrých výsledků. Ti, kteří zatím nerozlišují, kdy je čas na lumpárny a kulišárny a kdy je třeba pracovat, pak nenačerpají potřebné informace a projevuje se to i při vlastní hře.
Když Matěj partii zkazil, tak začal najednou bojovat a jeho partie byla ještě zajímavá. Nevím ale, nakolik to bylo dáno Matějovým umem a nakolik Jonášovým uspokojením z dosažené výhody. Škoda jen, že takto Matěj nebojoval už od počátku partie.
To, co jsem psal výše se také v plné míře týká Filipa Steinbauera. Filip zatím daleko více tíhne ke srandičkám a to se také projevuje na jeho výkonech. Přičemž Filip již několikrát prokázal, že když opravdu chce, dokáže hrát kvalitní šachy i s těžkými soupeři. Dnes se Filip snažil, ale na soupeře to nestačilo. Chytřejší budu až po rozboru jeho partie. Pak prohrál Michal Vokurka. Michal přišel s Kryštofem ve střední hře o dva pěšce a to stačilo Kryštofovi k uplatnění výhry. Jako poslední vydržel opět největší bojovník Adam Pavlíček. Adam odvede vždy poctivý výkon a stejně tak se snažil i tentokrát. Ztratil ale figuru a toho jeho soupeř využil k výhře. Nakonec tedy krutých, ale spravedlivých QCC ČB „D“ – QCC ČB „H“ 5:0.

Jiří Havlíček